Francouzská kinematografie je velmi populární. Milujeme francouzské filmy. Je to zcela odlišná kinematografie než ta americká. Náročnější divák totiž preferuje něco docela odlišného. Pak přichází na řadu evropská kinematografie. Jsou oblíbené filmy francouzské, anglické, španělské, ale velmi dobře si vede také kinematografie polská, česká, ruská. Země bývalého komunistického bloku jsou stále něčím tajemné, a proto lze vidět zájem také o filmy z balkánského poloostrova. Každá kinematografie je něčím specifická. Nicméně vraťme se ke kinematografii francouzské. Je velmi výpravná. Často milujeme francouzské komedie. Nejsou tak plytké a povrchní jako ty americké a jsou prosty černého humoru anglického.I když i ten francouzský humor je rozhodně specificky. Dalo by se říci, že je tak trochu poťouchlý a bláznivý.
Když se jedná o vážné věci
Ovšem najdeme francouzské komedie, které sice jsou velmi úsměvné, ale přitom pojednávají o velmi vážných věcech. Za zmínku stojí jedna z nejlepších komedií všech dobNedotknutelní o kvadruplegickém milionáři a jeho osobním asistentovi, který zná velmi dobře prostředí organizovaného zločinu a není tedy rozhodně žádný svatoušek, ale hlavního hrdinu nelituje a nejedná s ním s tolik ponižujícím soucitem.
Další smutnou komedií je film Milosrdné lži, o kterém si můžete přečíst zajímavý článek například také zde:
Možná po zhlédnutí tohoto filmu, budete hodně přemýšlet nad svými přáteli i sami nad sebou. Jste sobečtí? Jste obětaví? Záleží Vám na druhých, nebo především na sobě samotném? Tento film je o lžích. O sebeklamech. O přátelství i lhostejnosti. Protože je skutečný přítel ten, kdo si odjede na dovolenou a Vás nechá umírat v pařížské nemocnici. Až smrt donutí zamyslet partu sobeckých již nikoli mladíků a mladic nad temnotou vlastního sobectví.