Historie bydlení sahá až do pravěku, kdy si naši prapředci vytvořili první obydlí.
Prvopočátky bydlení, můžeme sledovat již v období před 10 000 lety. V té době si pralidé začali vyrábět jednoduchý nábytek, u kterého již rozlišovali účel. Navíc si rozdělovali obydlí na část pro spánek a práci. Velký posun v ohledu obývání a bydlení nastal v období mezi lety 4000 – 3000 př. n. l. a to konkrétně v Mezopotámii, kde vznikaly první města. Před pěti tisíci lety byla rozvinuta překvapivá úroveň bydlení u vyšších vrstev obyvatelstva, jednalo se o velké paláce s mnoha místnostmi, rozsáhlým zdobením a dokonce i s koupelnami s jednoduchou kanalizací.
Také v Egyptě byla kultura bydlení dotažena poměrně daleko. Egypťané stavěli rozsáhlá sídla a věnovali se i výrobě nábytku. V této době také vznikli předchůdci překližky a intarzií. Nástroje pro práci byly samozřejmě velice jednoduché, avšak vyrobené předměty byly dokonalé.
Kulturní odkaz Řecka je nadčasový a můžeme jej objevit i v současné architektuře či v jiném umění. Ve starém Řecku byl základem vzhled, umění a výzdoba veřejných staveb, chrámů, divadel, škol a dalších institucí. Bydlení obyčejných smrtelníků bývalo skromné a postavené z lepenic. Domy byly natěsnány na sebe ve velice úzkých uličkách. V Řecku také vznikly první domy pro rodiny, rozděleny na obytnou a pracovní část, které měly i atrium a pokoj pro muže. Řecké domy neobsahovaly příliš nábytku.
Jako poslední velkou civilizaci na přelomu starověku a raného středověku byl Řím. Řím ovládl celý Apeninský poloostrov na konci třetího století př. n. l. V této velice kulturní civilizaci byla velice rozdílná úroveň bydlení. Budovány byly obrovské paláce, avšak ve městech se stavěly několikapodlažní činžáky. Na venkově žili lidé v domcích ze sušených cihel. Rozlišujeme zde dva základní druhy obydlí. Soukromé domy a nájemní domy. Nájemné bylo velice vysoké – za roční nájem bytu se dal koupit na venkově domek.